Krosensko

Krosenské středověké mincovnictví

Krosno ležící na soutoku řek Bobru a Odry mělo veliký význam již ve středověku. Vůbec první zmínka o něm je datována rokem 1005 v kronice Dětmara z Merseburgu. Městská práva získalo někdy kolem roku 1238. V 70. letech 13. století chtěl kníže Boleslav II. Lysý prodat sousednímu Braniborsku, ale po protestech měšťanů a rytířstva bylo město připojeno k hlohovskému knížectví. Z něj pak bylo vyděleno roku 1418 pro Václava, nejmladšího syna Jindřicha VIII. Vrabce. Po jeho smrti roku 1430/1431 bylo opět spojeno s knížectvím hlohovským. Úmrtím bezdětného Jindřicha XI. Hlohovského roku 1476 začala několikaletá domácí válka o hlohovské dědiství, o něž se hlásili zaháňský kníže Jan II. Šílený a braniborští Hohenzollernové, kteří se opírali o dědické nároky Barbory Hohenzollernské, vdovy po Jindřichu XI. Válka skončila roku 1482 podepsáním míru v Kamenci. Jan II. Šílený obdržel většinu území hlohovského knížectví, Barbora pak jako odškodnění Krosensko, které ovšem musela odevzdat svým příbuzným. Krosensko poté zůstalo po několik staletí doménou braniborských markrabat, která se později stala - byť pouze formálně - leníky Habsburků. Tento stav trval až do roku 1701, kdy se Braniborsko-Prusko stalo královstvím.

Městské ražby ve středověku

V průběhu 15. století existovala v Krosně městská mincovna, o jejímž působení nemáme bližších zpráv. Její činnost dokládá pouze jediný písemný pramen z období vlády Matyáše Korvína. Tyto haléře nesou na líci lilii, na rubu slezskou orlici, přičemž fabrika těchto mincí prozrazuje jejich západoslezský původ. Doba ražby je bohužel neznámá, ale má se za to, že probíhala nejpozději do roku 1475/76 a její ukončení souvisí s úmrtím hlohovského knížete Jindřicha XI.

Haléř města Krosna ražený před rokem 1476

_________________________________________________________________________________________________________________________________

Jáchym I. Nestor a Albrecht (1499 - 1535)

Ke opětovnému zřízení mincovy v Krosně došlo roku 1509 z popudu knížete Jáchyma Nestora, který měšťanům dovolil razit jednostranné feniky, které ovšem musely vycházet z braniborských vzorů. Stejným způsobem pak byly raženy knížecí groše v letech 1511 - 1514, které lze od výrobků z mincoven Berlín, Frankfurt a Stendal liší označením místa ražby a značkou mincmistra Hermana Meyse. Část grošů byla ražena se jmény obou bratrů, část pouze se jménem Jáchyma Nestora. Činnost mincovny netrvala dlouho. Roku 1514 byla uzavřena a jejímu obnovení došlo až po téměř třiceti letech.

Groš 1512 Jáchyma I. Nestora (1499 - 1535) a Albrechta (1499 - 1513) s opisem MONETA NOVA KROSSENSIS na rubu ražený ve slezském Krosně

Mince:

Mincovní značky:

Herman Meys

Mincmistr

1509 - 1514

Hvězda

___________________________________________________________________________________________________________________________________

Jan Kostřínský (1535 - 1571)

Ještě za svého života rozdělil Jáchym I. Nestor markrabství mezi své dva syny Jáchyma II. a Jana, přičemž mladší Jan obdržel tzv. Nové Markrabství (s městem Kostřín), Chotěbuz a krosenské knížectví, které povznesl k hospodářské prosperitě. Oženil se s Kateřinou Brunšvickou, ale protože se nedočkal potomků, převzal po jeho smrti vládu v knížectví syn Jáchyma II., Jan Jiří.

Jan Kostřínský

K obnovení mincovní činnosti v Krosně došlo roku 1543 za pomoci lehnicko - břežského knížete Fridricha II. a jeho mincmistra Michaela Stolze. Kromě grošů výcházejících z pruských vzorů zde byly raženy třígroše a také raritní tolary, které ovšem sloužily spíše k reprezentaci vydavatele.Zlaté mince raženy nebyly. Ražba probíhala pouze do roku 1546, kdy byla na nátlak císaře Ferdinanda I. z politických důvodů ukončena.

Groš Jana Kostřínského ražený roku 1544 v Krosně

Mince:

Kiprový třígroš 1623 Jiřího Viléma Braniborského z mincovny Krosno

Mince:

Mincovní značky:

Reichard Jäger

Nájemce

1622-1623

Jelení paroží, nad ním lovecká trubka

___________________________________________________________________________________________________________________________________

Fridrich Vilém I. (1640 - 1688)

Syn Jiřího Viléma a Alžběty Šarloty Falcké. Byl energičtější než jeho otec. Obratným lavírováním mezi Švédy a Poláky zlomil odpor pruských stavů. Prusko tak přestalo být polským lénem a uznalo braniborskou svrchovanost. Po skončení Třicetileté války nechal budovat cesty, hráze, kanály a snažil se zlepšit daňový systém. Podle nizozemského vzoru se snažil o kolonialimus a založil několik drobných osad v Africe a Karibiku, z nichž největší byla Gross Friedrichsburg na území dnešní Ghany. Roku 1685 přijal do země mnoho francouzských emigrantů - hugenotů, což vedlo k rozvoji textilního průmyslu. V neposlední řadě provedl taktéž vojenskou reformu. Zemřel 9. května 1668 v Postupimi ve věku 68 let.

Fridrich Vilém I. na obraze holandského malíře Foverta Flincka

Byl posledním z Hohenzollernů, který razil v Krosně svou minci. V letech 1665 - 1667 vycházely z mincovny mince podle slezských vzorů, s dolnoslezskou orlicí na reversu. Jde o mince velmi vzácné, z nichž se mezi sběrateli výjimčeně objevují pouze krejcary a 3 krejcary.

Vzácný 3 krejcar 1667 Fridricha Viléma ražený v Krosně

V letech 1667 - 1674 se zde razily mince podle pruských vzorů, ale ty nebyly určeny pro oběh ve Slezsku. Na mincích najdeme značky vardjanů Julia Philippa Eisendrahta (1667) a Gottfrieda Frommholda (1667 - 1674). Po vyražení posledních mincí zůstala krosenská mincovna již natrvalo uzavřená. Roku 1687 byly v Berlíně pro Krosensko raženy 15ti krejcary se slezskou orlicí pod vedením mincmistra Lorenze Carla Schneidera.

1/24 tolaru z roku 1674, poslední krosenská ražba podle braniborského vzoru

___________________________________________________________________________________________________________________________________

Mince:

Mincovna Krosno: ražby pro Slezsko

Mincovna Krosno: ražby pro Braniborsko

Mincovna: Berlín

* raženo 255 tisíc kusů

Mincovní značky:

Julius Phillip Eisendraht	Vardajn	1667	Písmena IPE	?
Gottfried Frommhold	Vardjan	1667 -1674	Písmena GF

___________________________________________________________________________________________________________________________________

Použitá literatura:

HOLEČKOVÁ, Zuzana: České, moravské a slezské mince 10 – 20. století, Národní muzeum – Chaurova sbírka, nevládní tolarové ražby – ražby slezských knížectví, Praha 2010

SAURMA - JELTSCH, Hugo von: Schlesische münzen und medaillen, Breslau 1883

SCHOEPS, Hans-Joachim. Dějiny Pruska. Praha, 2004.

ŽÁČEK, Rudolf: Dějiny Slezska v datech, Praha 2004