Město Lehnice

Lehnice patří mezi nejstarší lidská sídla ve Slezsku. První zmínka o ní pochází sice až z roku 1149, ale již v 7. století stálo na místě dnešního zámku slovanské hradisko, od 10. století důležitý opěrný bod piastovské moci ve Slezsku a sídlo kastelánie. Od 13. století Lehnice zažívala rozvoj přerušený až vypuknutím Třicetileté války. Po smrti Jiřího Viléma roku 1675 připadlo město jako odúmrť České koruně a roku 1742 připadlo Prusku.

Městské ražby ve středověku

První zmínka o mincovně ve Svídnici pochází z roku 1256, kdy zde byly raženy neurčené knížecí brakteáty. Téměř o sto let později, roku 1352, pronajal kníže Václav I. Lehnický (1346 - 1364) městu za deset hřiven zlata právo ražby haléřů, ale ani v tomto případě neznáme mince, které bychom mohli městu přiřadit. Teprve roku 1425, "am tage conversionis Pauli" (25. ledna), prodal kníže Ludvík II. mincovní právo městu za 500 hřiven. Haléře ražené cca až do roku 1450 nesou na aversu poprsí svatého Petra, patrona Lehnice. Po smrti kněžny Alžběty, vdovy po Ludvíkovi II. nebylo jasné, kdo by měl v knížectví vládnout. Těchto problémů Lehničtí využili a složili hold bezprostředně českému králi Ladislavu Pohrobkovi ve snaze zbavit se knížecí vlády. Takzvaná "lehnická revolta", jež se podepsala i na vzhledu městských ražeb (svatého Petra nahradil jiný městský symbol - zkřížené klíče), skončila roku 1454 převratem a město předalo moc do rukou knížeti Fridrichovi I. Zároveň však Lehnice ztratila mincovní právo.

Městské haléře z let 1425 - 1450 a 1450 - 1454

Lehnická "dlouhá mince"

K obnovení ražby městských mincí došlo v Lehnici v souvislosti s otevřením knížecí mincovny v roce 1621. Kníže Jiří Rudolf povolil patriciátu města mincovat drobné mince, z nichž zejména měděné třífeniky byly raženy ve velkém množství ve třech typech. Na jednom z nich byl využit znak Lehnice udělený městu roku 1452 Ladislavem Pohrobkem, dvouocasý lev držící zkřížené klíče. V menší míře byly raženy také dvoufeniky. Nejvzácnějšími městskými ražbami této doby jsou 3 krejcary, které jsou shodné s knížecími ražbami, ale nesou na rubu pod orlicí značku zkřížených klíčů v kartuši. Na měděných ražbách se také setkáváme se značkou G-H, patřící zlatníkovi a rytci Georgu Heineckemu, který ryl razidla i pro knížecí mincovnu.

Měděné jednostranné třífeniky bez letopočtu

___________________________________________________________________________________________________________________________________

Mince:

Mincovní značky:

Město Lehnice	-	1622	Zkřížené klíče
Georg Heinecke	Rytec	1622	Písmena G-H

___________________________________________________________________________________________________________________________________

Použitá literatura:

SAURMA - JELTSCH, Hugo von: Schlesische münzen und medaillen, Breslau 1883

ŽÁČEK, Rudolf: Dějiny Slezska v datech, Praha 2004